Jedno z prvních setkání kdy jsem obhajoval svojí víru.

Poslední dobou jsem si říkal, že bych mohl napsat nějaký článek na blogu, ale nemohl jsem pořádně přijít na téma. Teprve včera jsem se tak za přemýšlel o celém uplynulém dni a v tom mě napadlo jedno téma.

Včera (ve středu) jsme ve škole měli Psychologii. Psali jsme písemku, která dopadla nic moc. Po písemce jsme měli chvilku volno a pak nám učitelka řekla, že si máme každý promyslet čtyři otázky.

  1) Jakou barvu máme nejraději

  2) Náš oblýbený film

  3) Místo kde bychom se chtěli jednou v životě podívat

  4) Oblíbená historická postava

Šli jsme jeden po druhém. Vždycky jsme se postavili před celou třídu a začali jsem odpovídat na všecky ty otázky. Nechtěl jsem být ani první, ani poslední. Chtěl jsem být někde u prostřed a taky že mi to vyšlo. Když jsem přišel na řadu, spustil jsem: "Moje oblíbená barva je Žlutá, protože sluničko je žluté a pěkně hřeje. A žlutá barva je prostě pěkná. Můl oblíbený film je Serbuan Maunt (takový brutální akčňák). Chtěl bych se podívat do Švýcarska, protože tam jsou Mega hory a mezi tím ty jezera, a ta příroda je tak krásná. No prostě Bomba země." A historická postava? "Ježíš!" Ano, řekl jsem Ježíš. Dlouho jsem se rozmýšlel jestli to mám opravdu říct a nakonec jsem se rozhodl že to řeknu. Celá moje třída vybuchla smíchy. Byl to na ně smutný pohled když jsem viděl, že se smějou něčemu takovému. Paní učitelka se na chvilku sekla a pak se mě zeptala: "A proč?" "Protože za Mě položil život!" Paní učitelka na to nic neřekla. Jenom mojí spolužáci se blbě chechtali. Byl jsem zklamaný z této jejich reakce. Na jednu stranu konečné vím, jaký k tomu mají přístup oni a jaký Já. Jaký je mezi Mnou a zbytkem třídy rozdíl. 

Když jsem dneska přišel do školy, procházel jsem u šaten kolem mého spolužáka, pozdravím ho ale odpověď se mi nedostaví. To mám fakt takové spolužáky? To je opravdu radost pohledět. Ale co už. Vyrovnal jsem se s tím celkem vpohodě. Člověk se nad to všecko asi musí povznést a pak to půjde.